PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Němečtí DESTRUCTION se prostě v této dekádě chytli. Nejenom že v současnosti vydávají alba se vzrůstající kvalitativní tendencí každý druhý rok, ale posledními díly už mohou směle konkurovat svým vlastním starým klasikám z osmdesátých let minulého století, na které ještě dnes přísahá každý thrash metalový pamětník. K tomu všemu navíc si DESTRUCTION v průběhu posledních pěti let, kromě evropského trhu, vybudovali výsostnou pozici také u fanoušků metalové hudby v Jižní Americe, kam pravidelně směřují část svých světových turné. Novinka je šestým albem z druhé etapy jejich existence a celkově již jedenáctým. A stejně jako tomu bylo ve zmiňovaných osmdesátých letech, tak i dnes se tvorba kapely začala ubírat k techničtějšímu a pestřejšímu výrazu. Vzpomínáte na „Release From Agony“ a „Cracked Brain“? Tak právě k těmto skvělým a v mnoha ohledech nedoceněným albům se novinka hodně přibližuje.
První, co zaujme, je celkové obohacení struktury písní o sofistikovanější kytarové fáze a mnohé změny temp. Možná na to má vliv nedávné Schmierovo působení v řadách obnovených HEADHUNTER, kteří vždy představovali melodičtější a stylově uvolněnější verzi rychlého metalu jak ho známe od nazlobených řezníků z DESTRUCTION. Dalším důvodem může být obrovský tvůrčí přetlak uvnitř skupiny a chuť udělat nejotevřenější desku ve své dosavadní historii. Vždyť Schmier mohl přijít od HEADHUNTER dokonale zrehabilitovaný a navíc tak zručný sekyrník, jakým je Mike Sifringer, určitě nemohl dlouhou dobu jen tak nečině sedět, takže měl určitě v době roční Schmierovy zaneprázdněnosti mnoho času na přípravu. Ať je to jak chce, na albu je to znát. Výsledek opravdu stojí za to, protože před námi rozprostírá neuvěřitelné množství thrash metalových riffů, kytarových figur i bleskurychlých sól. Skladbám nechybí potřebný odpich, obrovská dávka energie ani moment překvapení. Opravdu výborný titulní flák a následující „Elevator To Hell“ ještě představují typické DESTRUCTION, stavící na rychlých tempech a kytarových řežbách, ale počínaje třetí věcí „Vicious Circle - The Seven Deadly Sins“ se do alba začíná propracovávat mnoho progresivních prvků. A ať je to kvůli netradiční melodice této písně nebo klášternímu chóru, který se plazí celou skladbou jako temný stín, jde v tomto případě o velmi zajímavý moment. Následuje „Offenders Of The Throne“, což je zatěžkaná věc ve středním tempu, které dominují řetězce kytarových riffů a hrdelní Schmierův projev.
Zde je třeba připomenout, že se na albu podílelo také mnoho kytarových hostů. Konkrétně Jeff Waters, Gary Holt a Vinnie Moore, kteří opatřili několik skladeb svými sóly. Po této stránce je album opravdu dokonalé. Jednotlivé písně jsou doslova napěchovány zajímavými a poměrně originálními příspěvky a to jak od Mika Sifringera, tak od výše zmíněných hostů. V jedné z nich se dokonce mihne i Harry Wilkens - kytarista, který byl součástí DESTRUCTION v jejich nejsilnějším období (1987-1990). Vrcholem nahrávky je hymna „Urge (The Greed Of Gain)“, která nabídne jak mnoho zajímavých kytarových partů, tak velmi úderný refrén. DESTRUCTION znovu nezklamali a nahráli prvotřídní metalové dílo. Od alba „Metal Discharge“ mi prostě dějají radost. Krize (tj. alba „All Hell Breaks Loose“ a „The Antichrist“) je definitivně zažehnána.
Od alba „Cracked Brain“ nejotevřenější materiál DESTRUCTION.
8 / 10
Schmier
- baskytara, zpěv
Mike Sifringer
- kytara
Mark Reign
- bicí
1. D.E.V.O.L.U.T.I.O.N.
2. E.levator To Hell
3. V.icious Circle - The Seven Deadly Sins
4. O.ffenders Of The Throne
5. L.ast Desperate Scream
6. U.rge (The Greed Of Gain)
7. T.he Violation Of Morality
8. I.nner Indulgence
9. O.dyssey Of Frustration
10. N.o One Shall Survive
Day Of Reckoning (2011)
D.E.V.O.L.U.T.I.O.N. (2008)
Thrash Anthems (2007)
Inventor Of Evil (2005)
Metal Discharge (2003)
Alive Devastation (2002)
The Antichrist (2001)
All Hell Breaks Loose (2000)
Cracked Brain (1989)
Live Without Sense (Live) (1989)
Release From Agony (1988)
Mad Butcher (1987)
Eternal Devastation (1986)
Infernal Overkill (1985)
Sentence Of Death (1984)
Vydáno: 2008
Vydavatel: AFM/ Candlelight Records
Stopáž: 48:03
Produkce: Jacob Hansen
Studio: Hansen Studios in Ribe, Denmark
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.